Guntramovice (počet obyvatel: 159) jsou nejvýše položenou místní částí Budišova nad

Přestože se ves Guntramovice poprvé jmenuje až roku 1456 v zástavní listině Biskupa Bohuše ze

Zvole, tak je velmi pravděpodobné, že byla založena již za německé kolonizace ve druhé

polovině 13. století. O raném vzniku Guntramovic svědčí také všechny údaje o půdě ze 16.

století, jakož i popisy usedlostí a jejich přiznání pro potřebu vrchnostenských a zemských dávek

v 17. až 19. století. Od nejstarší doby až do roku 1848 náležely Guntramovice vždy

k budišovskému statku, byly řízeny budišovským magistrátem a sdílely s městem Budišovem

veškeré jeho osudy.

Podle Pavlovského urbáře z roku 1585 měly Guntramovice 50 usedlých, to znamená asi 350

obyvatel a byly tak největší ze všech čtyř poddanských vsí na budišovském statku. Odváděly

také největší vrchnostenské dávky. Urbář se také poprvé zmiňuje o guntramovické rychtě, která

byla dědičná a roku 1585 ji držel Václav Seidler.

Obdobně jako v Budišově, tak i v případě Guntramovic uvádí Pavlovského urbář z roku 1585

několik příjmení českého původu: Nykl Polenke, Georg Beness, Toman, Vacz Beniss a Wenzel

Czerniybl, která svědčí o tom, že ani Guntramovice nebyly původně čistě německou osadou a že

až v 17. století zde byla převaha německého obyvatelstva.

Následkem třicetileté války zůstalo v Guntramovicích podle přiznání z roku 1654 11 pustých

gruntů a počet obyvatel vesnice klesl asi na 270 osob.

Největší událostí 18. století byla bitva rakouských vojsk s Prušáky (viz Po stopách gen.

Laudona). V průběhu bitvy celá ves lehla popelem a dělostřeleckou palbou byl zapálen a zcela

zpustošen také guntramovický kostel.

Po zrušení feudálního zřízení v roce 1848 se Guntramovice roku 1850 staly politickou obcí

soudního okresu Libavá.

Do roku 1918 se obec česky nazývala Gundřovice – německy název zněl Gundersdorf.

V roce 1900 měly Guntramovice velký katastr o výměře 1642 ha, z čehož bylo celkem 1596 ha

zemědělsky využíváno. Poměrně rozsáhlý byl i chov dobytka. Zemědělská půda se však hodila

spíše k extenzivnímu než k intenzivnímu hospodaření a nestačila poskytnout dostatek obživy

stále rostoucímu počtu obyvatel. Proto se obyvatelé Guntramovic začali ve druhé polovině

19. století stěhovat do průmyslových oblastí severní a východní Moravy a zčásti také do

Německa. Na konci devatenáctého století byly ve vsi dva břidlicové lomy a dvě štěrkovny, roku

1899 bylo založeno vodní družstvo a v roce 1911 zde byla rovněž pila.

Po druhé světové válce v roce 1945 začali do obce přicházet dosídlenci české, slovenské

a rumunské národnosti, kteří přebírali zemědělskou půdu a pracovali převážně v zemědělství.

V roce 1950 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které bylo v roce 1966 začleněno do

Státního statku Vítkov.

V roce 1960 se stala obec Guntramovice součástí okresu Opava a dnem 1. července 1963 byla

sloučena s městem Budišov nad Budišovkou a stala se jeho místní částí.

Nejvýznamnější památkou je farnív dolní

kostel sv. Jakuba Většího

ásti obce. Farní kostel se

v Guntramovicích poprvé uvádí již

v polovině 15. století a byl původně

dřevěný. Dnešní pozoruhodná

barokní stavba pochází z roku 1736,

byla pokryta šindelem a obehnána

silnou zdí se vstupní branou. Mezi

zdí a kostelem se pohřbívalo

a dosud pohřbívá. V roce 1758 byl

kostel vypálen. Při požáru

se roztavily také všechny čtyři

zvony, z nichž nejmladší byl ulit

roku 1636. V roce 1759 byl kostel

znovu vystavěn a vysvěcen. Později

byl opravován v letech 1795 a 18l4-1818. Zachovala se rychta, jejíž dnešní stavba je z počátku

19. století.

Celá oblast je vyhledávaným rekreačním místem pro obyvatele Opavska a Ostravska. Svědčí o

tom fakt, že v Dolních i Horních Guntramovicích je velké množství rekreačních chalup a nově

postavených chat. Jsou zde příznivé podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Mezi Dolními

a Horními Guntramovicemi je v zimním období v provozu lyžařský vlek. Ideální terén pro

běžky.

Guntramovice jsou východiskem na Červenou horu - vyhaslou sopku – nejvyšší vrchol na

Budišovsku. Na nejvyšším místě je známá hydrometeorologická stanice – Červená u Libavé.

Asi jeden kilometr západně od Červené hory stojí na

vyvýšenině osamocená, košatá a větry ošlehaná lípa,

v celém okolí známá pod jménem Zlatá lípa a cca

600 m od lípy se nachází Cesta českoněmeckéhoJe odtud překrásný rozhled na sever

porozumění.

a západ ke Dvorcům, Staré Libavé, Moravskému

Berounu a ještě dále na vrcholky Nízkého

i Hrubého Jeseníku včetně Pradědu.

č

V roce 1664 se v Guntramovicích poprvé připomíná škola.

Nejstarší přímé zmínky se vztahují ke guntramovickému farnímu kostelu sv. Jakuba

Většího, kdy se v polovině 15. století uvádí první známý kněz Jakub.

GUNTRAMOVICE

Budišovkou, která vznikla sloučením dvou osad – Dolních Guntramovic a HorníchGuntramovic.Leží na silnici zBudišova do Dvorců 6 km západně od města, v závětří Červené hory

a v pramenné oblasti říčky Budišovky.